Plakátovací sluľba Kopřivnice Vladimír Jalůvka
Plakátovací plochy Ceny Obchodní podmínky Kontakt O plakátování
Zdroj: http://www.rpr.cz/cz/dokumenty_rpr.php
Kodex reklamy (dále
jen „Kodex“) vydaný Radou pro reklamu (dále jen „RPR“) ve shodě s článkem III.
stanov RPR je formulován s cílem, aby reklama v České republice sloužila k
informování veřejnosti a splňovala etická hlediska působení reklamy vyžadovaná
občany České republiky. Cílem Kodexu je napomáhat tomu, aby reklama byla
především pravdivá, slušná a čestná, a aby v rozsahu tohoto Kodexu respektovala
mezinárodně uznávané zásady reklamní praxe vypracované Mezinárodní obchodní
komorou.
Kodex
nenahrazuje právní regulaci reklamy, nýbrž na ni navazuje doplněním o etické
zásady. Kodex je určen všem subjektům působícím v oblasti reklamy a stanoví jim
pravidla profesionálního chování. Kodex se zároveň obrací k veřejnosti a informuje
ji o mezích, které subjekty působící v reklamě či reklamu užívající dobrovolně
přijaly a hodlají je samy vynucovat prostřednictvím etické samoregulace.
Členské
organizace RPR výslovně uznávají Kodex a zavazují se, že nevyrobí ani nepřijmou
žádnou reklamu, která by byla v rozporu s Kodexem, popřípadě že stáhnou
reklamu, u níž by byl takový rozpor dodatečně zjištěn orgánem etické
samoregulace v reklamě.
Zároveň
členské organizace RPR budou usilovat o to, aby i všechny ostatní subjekty
působící v oblasti reklamy na území České republiky respektovaly cíle i
jednotlivá ustanovení tohoto Kodexu.
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
1. Pojem
reklamy
1.1
Pro účely Kodexu se
reklamou rozumí proces komerční komunikace, prováděný za úhradu jakýmkoliv
podnikatelským subjektem nebo jiným subjektem jednajícím v jeho zájmu, jehož
účelem je poskytnout spotřebiteli informace o zboží a službách (dále jen
„produkt“) i činnostech a projektech charitativní povahy. Přitom se jedná o
informace šířené prostřednictvím komunikačních médií, kterými se pro účely
Kodexu rozumí televize, rozhlas, nosiče audiovizuálních děl, periodický tisk a
neperiodické publikace, dopravní prostředky, plakáty a letáky, jakož i další
komunikační prostředky umožňující přenos informací. Reklamou dle této definice
zpravidla není takový přenos informací, který by jinak reklamou byl, pokud
prodejce výhradně označuje místo, kde výrobek nabízí spotřebiteli.
1.2
Pojem
reklama podle Kodexu se přiměřeně použije i na inzerci prováděnou nekomerčními subjekty
i těmi, kdo jednají z jejich pověření.
2. Subjekty
reklamy
2.1
K
subjektům reklamního působení patří zejména inzerenti a další zadavatelé
reklamy, reklamní agentury, vlastníci komunikačních médií. Odpovědnost za
porušení Kodexu nesou zúčastněné subjekty dle míry svého podílu na tomto
porušení.
Není-li
prokázáno něco jiného, platí že:
a) základní
odpovědnost za dodržování Kodexu nese zadavatel reklamy, pokud reklamu schválil
či jinak s ní vyjádřil souhlas,
b) reklamní agentury
nesou odpovědnost za výrobu reklamy a její zadání médiím,
c) média nesou
odpovědnost za šíření reklamy.
2.2
Pod
pojmem „spotřebitel“ se rozumí jakýkoliv subjekt, který může být reklamou
ovlivněn, ať již jde o konečného spotřebitele, distributora, či o jiného
uživatele produktů v oblasti výrobní spotřeby.
3. Základní požadavky
na reklamu
3.1
Reklama nesmí navádět
k porušování právních předpisů nebo budit dojem, že s jejich porušováním
souhlasí.
3.2
Reklama
musí být slušná, čestná a pravdivá. Musí být vytvářena s vědomím odpovědnosti
vůči spotřebiteli i společnosti.
3.3
Reklama
musí respektovat zásady čestného soutěžení konkurentů
3.4
Žádná
reklama nesmí v zásadě ohrožovat dobré jméno reklamy jako takové, či
snižovat důvěru v reklamu jako službu spotřebitelům.
3. 5.
Reklama nebude záměrně propagovat neodůvodněné plýtvání anebo
neracionální spotřebu surovin či energie, pocházejících z neobnovitelných
zdrojů.
3.
6.
Reklama nebude
podporovat či vychvalovat chování, poškozující životní prostředí nad
společensky akceptovanou míru.
3.
7.
Tam, kde v tomto kodexu chybí zvláštní
úprava, posoudí se reklama podle těchto Základních požadavků na reklamu
v souladu s duchem Etického kodexu jako celku. Rada pro reklamu při
aplikaci svého etického Kodexu může též aplikovat principy a zásady Etických
kodexů Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži.
4. Uplatňování Kodexu
4.1
Kodex
je prosazován a výlučně interpretován Arbitrážní komisí RPR (dále jen „AK
RPR“), ve které jsou zastoupeni představitelé členských organizací RPR,
poslanci parlamentu České republiky, zadavatelé reklamy, reklamní agentury,
média, právní odborníci.
4.2
Stížnosti
na konkrétní reklamu mohou podávat kterékoliv právnické nebo fyzické osoby
(vyjma členů „AK RPR“), nebo státní orgán.
4.3
Stížnosti
se podávají na adresu RPR, Malostranské nám. 23/37, 118 00 Praha 1.
4.4
Před
vydáním arbitrážního nálezu proběhne konzultace k obdržené stížnosti se
zadavatelem, reklamní agenturou nebo médiem, vůči kterému stížnost směřuje.
4.5
AK
RPR stížnost posoudí a podle okolností případu:
4.5.1
sdělí stěžovateli, že
stížnost se zřejmě netýká zájmů spotřebitele, regulovaných Kodexem a
k vyřízení takové stížnosti jsou příslušné jiné orgány;
4.5.2
vydá arbitrážní
nález, v němž zejména posoudí, zda napadená reklama neodporuje, či odporuje
Kodexu. V posléze uvedeném případě doporučí stažení reklamy či její úpravu.
4.6
Posoudit
reklamu a vydat nález podle předchozích ustanovení může AK RPR i z podnětu RPR.
Postupuje přitom přiměřeně podle předchozích ustanovení.
4.7
Nestanoví-li
tento kodex jinak, AK RPR může přihlédnout i k etickým Kodexům, přijatých
jinými organizacemi, pokud členové těchto organizací jsou i členy RPR.
V případě rozporu převažuje ustanovení tohoto Kodexu.
5. Vztah Kodexu
k právní regulaci
5.1
Rada pro reklamu
neaplikuje při posuzování stížností platný právní řád, ale porovnává výsledky
činnosti subjektů reklamy (tj. reklamu) s tímto Kodexem. V kompetenci Rady
pro reklamu není sankciování porušení platného řádu subjekty reklamy. Tímto
není dotčena možnost Rady pro reklamu poskytovat odborná stanoviska na žádost
státních orgánů dozoru nad regulací reklamy a dalších žadatelů. V případě
souběhu předpokládaného porušení platného právního řádu a Kodexu může Rada pro
reklamu odmítnout projednávání stížnosti a odkázat stěžovatele na příslušný
soudní či obdobný orgán.
5. 2.
Vzhledem k tomu, že
základním cílem založení Rady pro reklamu byla ochrana spotřebitele před
působením reklam, které jsou v rozporu s běžně uznávanými etickými normami v
České republice, je Rada pro reklamu oprávněna v případě, že jak stěžovatel,
tak dotčený jsou soutěžiteli, zahájit rozhodovací proces a ve věci rozhodnout
pouze v případě, že chování dotčeného závažným způsobem poškozuje zájmy
spotřebitele.
1. Slušnost reklamy
1. 1.
Reklama
nesmí obsahovat tvrzení a vizuální prezentace, které by porušovaly hrubým
způsobem normy slušnosti a mravnosti obecně přijímané těmi, u nichž je
pravděpodobné, že je reklama zasáhne. Zejména prezentace lidského těla musí být
uskutečňována s plným zvážením jejího dopadu na všechny typy čtenářů a diváků.
Porušení Kodexu budou posuzována s ohledem na celkový kontext, vztah
reklamy k produktu, zvolenou cílovou skupinu a použitá média.
1. 2.
Reklama
nesmí zejména obsahovat prvky snižující lidskou důstojnost.
2. Čestnost reklamy
2. 1.
Reklama
nesmí být koncipována tak, aby zneužívala důvěru spotřebitele či využívala
nedostatku jeho zkušeností či znalostí, či jeho důvěřivosti.
2. 2.
Reklama
nesmí využívat podprahové vnímání spotřebitele.
2. 3.
Reklama
nesmí být skrytá, zejména nesmí předstírat, že jde o jiné způsoby šíření
informací (vědecké pojednání, reportáž apod.), než je reklama.
3. Pravdivost reklamy
3. 1.
Reklama
nesmí šířit klamavé údaje o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či
výkonech. Klamavým údajem je i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k
okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl.
3. 2.
Reklama
nesmí na základě klamavých údajů sjednávat vlastnímu či cizímu podniku prospěch
na úkor jiného.
3. 3.
Reklama
nesmí obsahovat klamavé označení zboží či služeb, které je způsobilé vyvolat
mylnou domněnku, že označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu,
určité oblasti nebo místa, nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní
charakteristické znaky nebo zvláštní jakost.
3. 4.
Za
klamavé označení se pro účely tohoto Kodexu chápe i označení zboží nebo služeb,
k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, a toto
označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo povaze zboží či služeb
mylnou domněnku.
3. 5.
Reklama
nebude považována za klamavou v případě označení zboží nebo služeb, která jsou
všeobecně zažita jako údaje sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží,
pokud k ní nebude připojen dodatek způsobilý klamat o původu zboží nebo služeb.
4. Společenská
odpovědnost reklamy
4. 1.
Reklama
nesmí bez oprávněného důvodu využívat motiv strachu.
4. 2.
Reklama
nesmí zneužívat předsudků a pověr.
4. 3.
Reklama
nesmí obsahovat nic, co by mohlo vést k násilným aktům nebo je podporovat.
4. 4.
Reklama nesmí
obsahovat nic, co by hrubým a nepochybným způsobem uráželo národnostní, rasové
nebo náboženské cítění spotřebitelů.
4.
5.
Reklama může užívat také tradice, zvyky a
symboly, které nejsou v České republice obvyklé (například Santa Claus).
Reklama ale nesmí popírat či znevažovat tradice, zvyky a symboly, které
v České republice obvyklé jsou (Ježíšek, mikulášské a velikonoční zvyky
apod.).
ZVLÁŠTNÍ
POŽADAVKY NA REKLAMU
1. Hodnota zboží
1.1
Spotřebitelé
nesmí být reklamou vedeni k tomu, aby produktům přiznávali nepoměrně vyšší
užitnou hodnotu, než odpovídá jejich skutečné hodnotě.
1.2
Inzerent
musí být připraven doložit jakékoliv své tvrzení, týkající se skutečné finanční
hodnoty zboží, které nabízí s nižší cenou nebo bezplatně.
1.3
Produkty
nesmí být popisovány jako „bezplatné“ v případě, kdy spotřebiteli vzniká
jakýkoliv jiný náklad kromě skutečných nákladů dodávky, dopravy či poštovného.
V případě, že spotřebitel musí platit jakékoliv takovéto náklady, reklama musí
obsahovat dostatečné zřetelné tvrzení v tomto smyslu.
2. Cenová srovnání
2.1
Informace
o ceně, obsažená v reklamě, anebo okolnost, že informace je neúplná anebo
chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že:
-
cena je nižší, než jaká je ve
skutečnosti,
-
stanovení ceny závisí na okolnostech, na
nichž ve skutečnosti nezávisí,
-
v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků,
výkonů, prací anebo služeb, za které se ve
skutečnosti
platí zvlášť,
-
cena byla nebo bude zvýšena, snížena
nebo nezměněna, i když tomu tak není,
-
vztah ceny a užitnosti nabízeného
výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je
takový, jaký ve skutečnosti není.
3. Očerňování a zlehčování soutěžitelů a
jejich producentů
3.1
Reklama
nesmí útočit na jiné produkty, inzerenty nebo reklamy a nesmí se snažit tyto
výrobky, inzerenty či reklamy diskreditovat, a to ani přímo ani nepřímo.
3.2
Inzerenti
nesmí snižovat hodnotu produktů jiných inzerentů, a to ani přímo, ani náznakem.
Reklamy zvláště nesmějí pro nepříznivé srovnání vybrat jeden konkrétní produkt.
4. Napodobení reklam
4.1
Reklamy
nesmí svým všeobecným vzhledem, vyobrazeními, použitím sloganů, vizuálních
prezentací, hudby či zvukových efektů být podobné jiným reklamám tak, že by
bylo pravděpodobné zavádění či zmatení spotřebitele či využiti výsledků cizích
nápadů a pracovního úsilí.
5. Osobní doporučení
5.1
Reklama
nesmí obsahovat žádná osobní doporučení či podpůrná tvrzení a nesmí na ně ani
odkazovat, pokud by tato doporučení či podpůrná tvrzení nebyla pravdivá, či
pokud by nebyla vázána na osobní zkušenost osoby podávající toto doporučení po
přiměřené časové období.
5.2
Samotná
osobní doporučení nesmí obsahovat žádné tvrzení či názory porušující ustanovení
tohoto Kodexu, a nesmí být používána způsobem, u kterého by bylo pravděpodobné,
že bude zavádět spotřebitele.
5.3
Osobní doporučení
nesmí obsahovat žádná tvrzení o účincích produktu, pokud neexistují spolehlivé
důkazy o takových účincích.
6. Ochrana soukromí a zneužití jedince
6.1
Reklama
nesmí zobrazovat žádné žijící osoby a ani na žádné žijící osoby nijak odkazovat
v případě, že s tím tyto osoby předem výslovně nesouhlasí. Inzerenti rovněž
musí dávat pozor na to, aby neurazili z náboženského či jiného hlediska osoby,
jakýmkoliv způsobem spojené se zemřelými osobami zobrazovanými v reklamě či
zemřelými osobami, na něž jakákoliv reklama odkazuje.
6.2
Reklama nesmí ke
svému působení využívat nositele veřejné autority (například politiky,
představitele odborných medicínských a jiných společností), i když by oni sami se
svým úplatným či bezúplatným působením v reklamě souhlasili.
7. Záruky
7.1
Reklama
může používat slova „záruka“ nebo zaručený pouze v případech konkretizace
obsahu nebo uvedení jejích konkrétních podmínek.
ČÁST
DRUHÁ
REKLAMA
NA ALKOHOLICKÉ NÁPOJE
1.
Alkoholický nápoj
1.1.
Alkoholickým
nápojem se rozumí nápoj, který obsahuje více než 0,5 objemového procenta
alkoholu.
2.
Nezodpovědná konzumace
2.1.
Reklama nebude představovat nebo
propagovat nezodpovědnou konzumaci, např. množstvím nápoje konzumovaného nebo
vyobrazeného v reklamě nebo následky jeho nadměrného užití. Reklama nebude
podporovat nadměrné zvýšení konzumace alkoholických nápojů jednotlivými
spotřebiteli. Reklama nesmí záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo
zdrženlivost nebo vzbuzovat dojem, že je špatné či nenormální odmítat pít
alkoholické nápoje.
2.2.
Reklama nebude založena na zobrazení násilného,
agresivního nebo protispolečenského chování.
2.3.
Reklama nebude ukazovat osoby, které se
jeví jako opilé, ani vyvolávat dojem, že intoxikace je přijatelná.
3.
Mladiství
3.1.
Reklama na alkoholické
nápoje, pivo nevyjímaje, nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let. Žádná osoba
vystupující v reklamě jako konzument alkoholického nápoje nesmí jako osoba
mladší 25 let ani vypadat a fakticky musí být starší 25 let. Osoby mladší 18
let nebudou v reklamách zobrazovány, kromě situací, kde je jejich přítomnost
přirozená, například v rodinných scénách nebo v davu v pozadí. Tyto osoby
nebudou nikdy zobrazovány, jak pijí alkoholické nápoje, ani to nebude žádným
způsobem naznačováno.
3.2.
Reklama na alkoholické nápoje nesmí být
vysílána v komerčních přestávkách před, během nebo bezprostředně po televizních
nebo rozhlasových pořadech určených dětem.
3.3.
Reklama nebude propagovat alkoholické nápoje v
mediích, programech nebo během událostí, u nichž je známo, že více než 30 %
cílové skupiny tvoří nezletilí. Reklama nebude rovněž umístěna na velkoplošných
plakátech ve vzdálenosti menší než
3.4.
Komerční komunikace nebude využívat
žádné grafiky, symboly, hudbu a kreslené postavy, které primárně vyvolávají
zájem dětí.
3.5.
Názvy alkoholických nápojů, jejich loga
nebo obchodní značky se nesmí objevit na dětském oblečení, hračkách, hrách či
jiných výrobcích určených především osobám mladším 18ti let. To samé platí pro
repliky sportovních oděvů určených pro děti.
4.
Řízení
4.1.
Reklama nebude spojovat konzumaci alkoholického
nápoje s řízením vozidel, a to jakýmkoliv způsobem.
5.
Nebezpečné aktivity
5.1.
Obsah
reklamy nesmí podněcovat spotřebu alkoholického nápoje v nebezpečných nebo
nezákonných situacích či místech, např. před nebo během činnosti vyžadující
střízlivost, zručnost nebo přesnost.
6.
Zdravotní aspekty
6.1.
Reklama na alkoholické nápoje nesmí naznačovat
jejich schopnost předcházet lidským nemocem nebo je léčit, ani naznačovat, že
mají povzbuzující nebo uklidňující účinek anebo že jsou prostředkem řešení
osobních problémů.
6.2.
Reklama nesmí povzbuzovat těhotné a
kojící ženy ke konzumaci alkoholu a nebude zobrazovat těhotné nebo kojící ženy
při konzumaci alkoholického nápoje.
6.3.
V reklamě nesmí vystupovat osoby,
které svým zevnějškem(oblečením) vzbuzují dojem, že jde o příslušníky
zdravotnických profesí.
7.
Obsah alkoholu
7.1.
Reklama nesmí zdůrazňovat vyšší obsah alkoholu
jako kladnou vlastnost značky a důvod pro její zvolení spotřebitelem.Na druhé
straně, reklamní sdělení by nemělo vzbuzovat dojem, že pití nápoje s nízkým
obsahem alkoholu vylučuje nezodpovědnou konzumaci.
7.2.
Reklama nesmí snižovat nebo zamlžovat skutečný
obsah alkoholu v nápoji.
8.
Výkonnost a sexuální úspěch
8.1.
Reklama by neměla vytvářet dojem, že konzumace
alkoholických nápojů posiluje mentální nebo fyzické schopnosti, například při
sportování.
8.2.
Reklama nesmí naznačovat nebo vytvářet
dojem, že konzumace alkoholických nápojů může vést k dosažení společenského
nebo hmotného úspěchu.
8.3.
Reklama nebude tvrdit ani naznačovat, že
konzumace alkoholu může přispět k sexuálnímu úspěchu. Reklama nebude podněcovat
k sexuální promiskuitě, nebude obsahovat nahotu nebo částečnou nahotu
zobrazenou způsobem urážejícím lidskou důstojnost, nebude prezentovat
alkoholické nápoje jako prostředek k odstranění sexuálních zábran či strachu
vůbec.
9.
Podpora prodeje
9.1.
Žádná podpora prodeje nemůže povzbuzovat k
nezodpovědnému nebo protispolečenskému chování nebo k nezodpovědné konzumaci
alkoholu, zejména k nadměrnému pití.
10.
Lidská důstojnost a náboženské přesvědčení
10.1.
Reklama nebude naznačovat ani zobrazovat
spotřebu alkoholického nápoje v blízkosti posvátných míst a hřbitovů.
10.2.
Reklama nebude tvrdit nebo naznačovat, že
alkoholický nápoj je konzumován příslušníky náboženské skupiny, která svým
členům zakazuje požívání alkoholu.
REKLAMA
NA POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE
1.
Reklama bude pravdivě představovat propagované
vlastnosti výrobků včetně jejich velikosti a složení, stejně jako výživových a
zdravotních přínosů potraviny či nápoje, a nebude v žádné z těchto
vlastností klamat zákazníka.
2.
Tvrzení o výživovém či zdravotním přínosu se bude
opírat o vědecká zjištění.
3.
Reklama na potraviny a nealkoholické nápoje nebude
podporovat jejich nadměrnou spotřebu a velikosti zobrazovaných porcí budou
přiměřené scéně v reklamě.
4.
Tam, kde je propagovaný výrobek zobrazen
v kontextu celého jídla, celková skladba zobrazených potravin bude
v přiměřeném rozsahu odpovídat všeobecně akceptovaným zásadám výživy.
5.
Reklama na potraviny a nealkoholické nápoje nebude
zpochybňovat zdravý a vyvážený způsob stravování.
6.
Reklama na potraviny a nealkoholické nápoje nebude
zpochybňovat zdravý či aktivní životní styl.
7.
Potraviny, které nejsou určeny k tomu, aby
byly náhradou celého jídla, nebudou za takovou náhradu vydávány.
DĚTI
A MLÁDEŽ
Rada pro reklamu při aplikaci svého etického
Kodexu může též aplikovat principy a zásady Etického kodexu Mezinárodní
obchodní komory se sídlem v Paříži (ICC) nazvaný „Děti, mládež a marketing“.
1. Všeobecně
1.1
Léky,
dezinfekční prostředky, žíraviny a zdraví ohrožující prostředky nesmí být v
reklamách zobrazeny v dosahu dětí bez rodičovského dohledu a nesmí v nich být
prezentovány děti, které s těmito produkty jakýmkoliv způsobem manipulují.
1.2
Prací
a čisticí prostředky nesmějí být v reklamách zobrazeny v dosahu dětí bez dozoru
dospělé osoby a nesmějí v nich být prezentovány děti, které s jejich obsahem
jakýmkoliv způsobem manipulují.
1.3
Není
dovolena žádná reklama, která by povzbuzovala děti k tomu, aby chodily na
neznámá místa nebo hovořily s neznámými lidmi.
1.4
Není
povolena žádná reklama na komerční produkt či službu, která by obsahovala
jakoukoli výzvu dětem či která by jakýmkoli způsobem naznačovala, že pokud si
děti samy nekoupí nějaký produkt či službu, či pokud nebudou mít jiné lidi k
tomu, aby si takovýto produkt či službu koupili, nesplní tím nějakou povinnost
nebo neprojeví dostatečnou loajalitu vůči určitým osobám či organizacím; není
přitom rozhodné, zda tato osoba či organizace je původcem takovéto výzvy, či
nikoliv.
1.5
Není
povolena žádná reklama, která vede děti k tomu, aby si myslely, že pokud
nebudou vlastnit inzerovaný produkt, stanou se jakýmkoliv způsobem méněcenné ve
vztahu k jiným dětem.
1.6
V
reklamách je nutno věnovat pozornost tomu, aby děti nebyly podporovány v
naléhání na jiné osoby ve snaze získat konkrétní produkt či službu.
1.7
Má-li
reklama zahrnovat odkaz na dětskou soutěž, sběr kupónů, nabídky prémií, volné
prémie, tahy cen a podobné hry zaměřené na děti a mládež, musí být vhodným
způsobem publikována jasná pravidla.
2. Bezpečnost
2.1
Všechny
situace, kde v reklamách vystupují děti, musí být pečlivě zváženy z hlediska
bezpečnosti.
2.2
Děti
v uličních scénách nesmí být zobrazovány jako děti bez dozoru, pokud není zcela
zřejmé, že jsou dostatečné staré, aby zodpovídaly za svou vlastní bezpečnost.
2.3
Děti
se nesmí v reklamě objevovat při hře na ulici, pokud nebude jednoznačně vidět,
že jde o oblast vyhrazenou hrám nebo jinou bezpečnou oblast.
2.4
V
reklamách, ve kterých vystupují děti jako chodci či jako cyklisté, musí být
jasně vidět, že se děti chovají v souladu s bezpečnostními pravidly, předpisy a
zásadami.
3. Reklama na potraviny a nealkoholické nápoje
zaměřená na děti.
3.1
Reklama
nebude klamat ohledně kladného efektu spojeného s konzumací potraviny či
nápoje.
3.2
Reklama na potraviny a nealkoholické nápoje nebude
zpochybňovat roli rodičů nebo jiných osobností, které jsou pro děti kladnými
vzory, při vedení dětí ohledně správné výživy.
3.3
Reklama na potraviny a nealkoholické nápoje nebude
přímo vyzývat děti k přesvědčování rodičů nebo jiných dospělých, aby jim
koupili výrobek, jenž je předmětem reklamy.
3.4
Reklama na potraviny a nealkoholické nápoje nebude
vyvolávat dojem naléhavosti či nezbytnosti koupě.
3.5
Jakkoliv užití fantazijních prvků, včetně
animace, je možné pro komunikaci s menšími i většími dětmi, nebude však při
něm docházet ke zneužití dětské představivosti pro propagaci nevhodných
stravovacích návyků.
3.6
Potraviny a nealkoholické nápoje, které jsou
odvozeny z obsahu televizních programů či s nimi přímo asociují,
nesmějí být bez zřetelného oddělení inzerovány v rámci takových programů
či bezprostředně před nimi či bezprostředně po nich.
3.7
Postavy (živé či animované) z televizního
programu či z tisku nebudou užity k propagaci potravin a nealkoholických
nápojů způsobem, který zastírá rozdíl mezi televizním programem či tiskem a
reklamou. Například, dětský televizní program nebude bez zřetelného oddělení
spojen s reklamou, ve které účinkují shodné postavy.
4. Reklama ve školách
4. 1.
Jakékoliv propagační
působení ve školách všech stupňů a druhů podléhá souhlasu vedoucího
představitele školy.
1.
Tabákovým výrobkem se pro účely tohoto
Kodexu rozumí cigarety, cigarilos, doutníky, lulkové, dýmkové, cigaretové,
šňupavé a žvýkací tabáky.
2.
Reklama
tabákových výrobků nesmí být zaměřena na nezletilé osoby a nabádat je ke
kouření, ani nebude znázorňovat výjevy, které by mohly tyto osoby zvlášť
přitahovat.
3.
V
reklamě na tabákové výrobky nesmí vystupovat nezletilé osoby, ale pouze osoby,
které jsou nebo se zdají být starší 25 let.
4.
Reklama
tabákových výrobků nesmí být umístěna v médiích především pro nezletilé, na
billboardech v těsné blízkosti škol, dětských hřišť a podobných zařízení, která
jsou určena především nezletilým.
5.
Názvy
a značky tabákových výrobků nesmí být používány na zboží určeném především
dětem.
6.
Oblečení
s názvy cigaret či jejich logy musí být pouze ve velikostech určených pro
dospělé spotřebitele.
7.
Reklamy
tabákových výrobků nesmí tvrdit, že užití tabákových výrobků podporuje a
rozšiřuje sexuální, podnikatelské nebo sportovní úspěchy.
8.
Reklamy
tabákových výrobků nesmi tvrdit, že užívání tabákových výrobků je nápomocný
prostředek pro relaxaci nebo koncentraci.
9.
Přímá
propagace tabákových výrobků a jiná podpora prodeje musí být zaměřena pouze na
dospělé. V reklamních tabákových soutěžích musí soutěžit pouze dospělí
spotřebitelé.
10.
Reklama
tabákových výrobků musí obsahovat označení stanovená příslušnými zákony.
11.
Za odporující Kodexu bude považována také každá
taková reklama, která porušuje jakékoliv zákonné ustanovení o regulaci reklamy
na tabákové výrobky.
REKLAMA
NA LÉKY
(humánní
léčivé přípravky a zdravotnické prostředky)
1.
V
reklamě na léky se musí objevovat pouze léčivé přípravky a prostředky, které
jsou na území České republiky registrovány, či řádným postupem schváleny.
2.
Reklama
na léky musí být zaměřena pouze na léčivé přípravky a vybrané prostředky
zdravotnické techniky, které jsou přístupné volnému prodeji.
3.
V
reklamě na léky nesmí být obsažena reklama léčivých prostředků obsahujících
omamné nebo psychotropní látky.
4.
Reklama
nesmí obsahovat údaje vedoucí k mylnému hodnocení vlastního zdravotního stavu
nebo dojmu, že pouhým užíváním léčivého přípravku nebo prostředku zdravotnické
techniky lze ovlivnit zdravotní stav spotřebitele.
5.
Reklama
nesmí obsahovat údaje o neškodnosti léčivého přípravku, a to pouze na základě
jeho přírodního původu.
6.
Reklama musí
obsahovat název léčivého přípravku nebo prostředku zdravotnické techniky,
informaci pro jeho správné používání, výzvu k přečtení příbalové informace a
instrukce na obalech léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky.
7.
V
reklamě nesmí vystupovat osoby, které vzhledem ke svým funkcím či pracovnímu
zaměření mohou ovlivnit spotřebu léčivých přípravků nebo prostředků
zdravotnické techniky.
8.
Za odporující Kodexu bude považována také každá
taková reklama, která porušuje jakékoliv zákonné ustanovení o regulaci reklamy
na humánní léčivé přípravky a zdravotnické prostředky.
IDENTIFIKACE
INZERÁTŮ TIŠTĚNÝCH VE STYLU REDAKČNÍHO MATERIÁLU
1.
Všechny
osoby zapojené do vyhotovení či publikace inzerátu mají za povinnost zajistit,
aby kdokoliv se na inzerát podívá, okamžitě a bez podrobného čtení viděl, že
jde o inzerát a nikoliv o redakční materiál.
2.
V
případě, že je prostor poskytovaný za úplatu vytištěn ve stejném stylu jako
redakční materiály, ať již jsou tyto inzeráty placeny jedním nebo více
inzerenty, je nutné takto zpracovaný inzerát zřetelně označit, že jde o
inzerát, např. slovem inzerce, placená inzerce.
3.
Jakožto
obecné pravidlo platí, že v případě, kdy inzerát nebo řada inzerátů,
zaplacených jednou a toutéž organizací nebo organizacemi pod stejným vedením,
přesahuje rozsah jedné strany, je nutno, aby slovo INZERÁT bylo vytištěno v
záhlaví každé strany, a to takovým způsobem, aby je čtenář nemohl přehlédnout.
Obdobně platí, že příloha zaplacená zcela inzerentem či inzerenty, musí být
běžně uvedena slovy INZERTNÍ PŘÍLOHA, vytištěnými tučnými písmeny a každá
strana této přílohy musí mít v hlavičce uvedena slova INZERÁT – REKLAMA nebo
INZERTNÍ PŘÍLOHA.
4.
Vzhledem
k tomu, že žádný návod nemůže pokrýt každý možný případ, nemusí být vždy
postačující pouze se řídit literou výše uvedených zásad. Kromě toho může být
někdy nezbytné každý inzerát znova prohlédnout a zkontrolovat, zda je jasně
rozlišitelný od redakčního materiálu v publikaci, ve které se objevuje. Pokud
by tomu tak nebylo, je nutno přijmout opatření, aby dostatečná rozlišitelnost
byla zajištěna.
REKLAMA
NA ZÁSILKOVÝ PRODEJ
1.
Pro
účely této části Kodexu termín reklama na zásilkový prodej bude zahrnovat
veškeré reklamy a inzeráty, kromě výslovně níže uvedených, ve kterých je
uvedena přímo či nepřímo nabídka odeslání zboží či doručení zboží kupujícímu po
přijetí písemné objednávky, doprovázené částečnou nebo úplnou platbou s tím, že
spotřebitel nemusí navštívit žádnou maloobchodní prodejnu a zboží před nákupem
prohlédnout. Pravidla v následujících odstavcích platí pro veškeré reklamy na
zásilkový prodej, včetně těch podaných inzerenty, kteří se rovněž zabývají
běžným maloobchodním prodejem.
2.
Reklamy
na zásilkové služby musí vyhovovat všem zásadám uvedeným v Kodexu, a navíc
požadavkům uvedeným v bodech 3. až 5. níže.
3.
Povinnosti
inzerentů v reklamě na zásilkové služby
3.1
V
základním inzerátu (adresné nabídce, mailingu) musí být uvedeno jméno či název
inzerenta spolu se skutečnou adresou sídla a (pokud je jiné) kontaktního místa
pro styk se zákazníkem, na kterém může být inzerent kontaktován, nikoliv pouze P.
O. BOX nebo jen telefonní číslo. V případě, že inzerát zahrnuje kupón, musí být
uvedeno jméno či název a úplná kontaktní adresa inzerenta s uvedením ulice
rovněž na kupónu.
3.2
Jméno
či název inzerenta musí být v adrese uvedené v inzerátu zobrazeno výrazně.
3.3
Musí
být učiněna dostatečná opatření k tomu, aby na dané adrese byly případné dotazy
zodpovězeny odpovědnou osobou.
3.4
Kromě
případu popsaného v bodě 3.4.1 níže na této adrese musí být k dispozici vzorky
inzerovaného zboží tak, aby si je kdokoliv mohl prohlédnout.
3.4.1
Jde-li
o zboží na míru či na zakázku, či tam, kde je inzerentem řečeno, „že výrobu
nezahájí do doby, než se o nabízené předměty projeví dostatečný veřejný zájem“
(v tomto případě tato skutečnost musí být v daném inzerátu jasné vyjádřena),
musí být namísto vzorků předmětů, které mají být dodány, dány k dispozici
modely nebo příklady obdobné práce.
3.5
Inzerent
musí být přípraven splnit všechny objednávky podané v důsledku reklamy na
zásilkovou službu, a to buď okamžitě po obdržení, nebo během období, které je
uvedeno v reklamě. Pokud to není možné, musí o tom neprodleně, nejdéle do 45
dnů od objednání, informovat objednatele.
4.
Shodnost
zboží s popisem a vzorkem a s příslušnými normami.
4.1
Veškeré zboží,
zaslané jako reakce na objednávky, které inzerent obdrží v důsledku reklamy na
zásilkový prodej, musí vyhovovat jak jeho popisu v příslušném inzerátu, tak
veškerým vzorkům, které byly vydavateli pro inzerát poskytnuty. Náhradní zboží
může být dodáno pouze s výslovným souhlasem osoby, která si objednala zboží,
které mají nahrazovat.
5.
Zboží
nepřijatelné v reklamě na zásilkovou službu.
5.1
Kouzla
pro štěstí, maskoti či jiné zboží snažící se zneužívat pověrčivosti.
Kapitola VIII
REKLAMA ZASÍLANÁ SMS,
MMS
Reklama může být zasílána formou
SMS a MMS, dokud adresát nevyjádří svůj nesouhlas s tím, aby mu taková
reklama byla zasílána. Reklama, využívající identifikaci polohy adresáta, smí
být zasílána jen s jeho předchozím výslovným souhlasem.
Kapitola IX
REKLAMA NA LOTERIE A JINÉ PODOBNÉ HRY
1.
Reklama na loterie a jiné podobné hry musí být
společensky odpovědná a nesmí vybízet k nadměrnému sázení.
2.
Propagace sázení nesmí být cílena na osoby
mladší 18 let obsahem ani kontextem, ve kterém se objevují, nesmí vybízet
k účasti na takovému sázení, které by mohlo být nelegální, společensky
škodlivé, neodpovědné nebo by mohlo způsobit jejím účastníkům právní či
společenskou újmu.
3.
Reklama loterií a jiných podobných her nesmí
být umístěna v médiích určených především pro nezletilé, ve školách a jiných
veřejných zařízeních, která jsou určena především nezletilým, či v těsné
blízkosti takových zařízení.
4.
Žádná osoba vystupující v reklamě na loterie a
jiné podobné hry nesmí vypadat jako osoba mladší 25 let a fakticky musí být
starší 25 let.
REKLAMA NA KOSMETICKÉ
PŘIPRAVKY
1. Podloženost tvrzení o přípravku
1.1.
Tvrzení o kosmetických
přípravcích, ať již explicitní či implicitní, by měla být podložena
odpovídajícím a přiměřeným důkazem, který by dokládal účinky výrobku. Zároveň
by měl být zohledněn konkrétní kontext a okolnosti, za kterých jsou tvrzení
činěna (včetně sociálních a společenských faktorů).
1.2.
Tvrzení musí být v
souladu se „Seznamem společných kritérií“ vyvinutým Evropskou komisí a
„Osvědčeným postupem pro doložení oprávněnosti tvrzení“ (experimentální studie,
testy vnímání spotřebitelů atd.) podle článku 20 nařízení (ES) 1223/2009 a
dodatku týkajícího se osvědčeného postupu.
2.
Poctivost vyobrazení přípravku
2.1.
Vyobrazení výrobku je
možné zvýraznit za použití digitálních technologií pro lepší vyjádření
osobnosti značky a její pozice nebo jakéhokoli konkrétního přínosu výrobku za
předpokladu, že vyobrazení účinku inzerovaného výrobku není klamavé, ani naznačující
vlastnosti a funkce, které přípravek nemá.
Digitální technologie
by neměly měnit vzhled modelek, například tvar postavy nebo rysy, které by byly
nereálné a klamavé vzhledem k deklarovanému účinku.
3.
Zkušenosti zákazníků a doporučení odborníků
3.1.
Pro zdůraznění
vlastností kosmetických přípravků je možné použít příklady zkušeností zákazníků
s přípravkem za předpokladu, že budou prezentovány jako osobní hodnocení
výrobku, a doporučení odborníků.
3.2.
Zkušenosti celebrit,
soukromých osob nebo spotřebitelů s přípravkem mohou být použity, a to za
předpokladu, že budou prezentovány jakožto osobní hodnocení výrobku nebo
vlastní dojem z něho, ale nemohou sloužit jako náhrada podstatného doložení
oprávněnosti tvrzení.
3.3.
Doporučení odborníků z
řad lékařů, nelékařského zdravotnického personálu nebo vědců týkající se
některé složky výrobku, celého výrobku nebo obecného sdělení souvisejícího s
hygienickým nebo kosmetickým účinkem, je přijatelné za předpokladu, že se opírá
o odpovídající a dostačující důkaz.
4.
Environmentální aspekty reklamy
4.1.
V případě, že jsou
činěna tvrzení týkající se životního prostředí, kosmetické společnosti by měly
respektovat zásady pravdivosti, jasnosti, relevantnosti a vědeckého
opodstatnění.
4.2.
Pokud tvrzení týkající
se životního prostředí není výslovně pravdivé nebo existuje oprávněné
nebezpečí, že bude spotřebitelem chybně interpretováno, nebo je klamavé v
důsledku vynechání důležitých skutečností, nesmí být takové tvrzení činěno.
4.3.
Tvrzení týkající se
životního prostředí musí být relevantní pro příslušný výrobek a používáno pouze
ve vhodném kontextu nebo umístění.
4.4.
Tvrzení musí konkrétně
uvádět, o jaký přínos pro životní prostředí nebo o jaké zlepšení životního
prostředí se jedná; z toho plyne, že je možné deklarovat přínos pro životní
prostředí za předpokladu, že bylo provedeno odpovídající posouzení dopadu
výrobku na životní prostředí.
5.
Používání symbolů / náznaky certifikace od třetí strany
5.1.
Jakékoliv podpůrné
informace, obrazové fikce nebo symboly musí být odůvodněny způsobem
srozumitelným průměrnému spotřebiteli; jakékoli používání symbolu nebo loga
nesmí naznačovat, že výrobek dosáhl požadované příslušné podpory od třetí
strany, pokud tomu tak ve skutečnosti není.
6.Respekt
vůči lidské osobě
6.1.
Vzhledem k tomu, jaký
může mít reklamní a marketingová komunikace týkající se kosmetiky dopad na
sebehodnocení spotřebitele, mělo by v případě, že jsou v reklamě použity
modelky, být zohledněno následující:
nezaměřovat se na tělo nebo jeho části, pokud nejsou relevantní pro
inzerovaný výrobek, nepoužívat nahé modelky
či modely způsobem, který je
ponižující, odcizující nebo sexuálně urážlivý. Při užití nahoty by mělo být zohledněno,
pro jaký typ medií je reklama určena, a jakému publiku je určena.
6.2.
Modelky v reklamách a
techniky v postprodukci by neměly vytvářet dojem, že prosazují upřednostňovaný
tělesný vzhled extrémní štíhlosti.
7.
Reklama zaměřená na děti
7.1.
Kosmetické přípravky,
které jsou určeny zvlášť pro děti, mohou být inzerovány za předpokladu, že:
a)
reklama se zaměří na posílení hygieny a
hygienického přínosu výrobků určených pro děti, zejména u
přípravků chránících
před sluncem, přípravků péče o dutinu ústní a u pleť čistících přípravků,
včetně mýdla, šamponů a korektorů na zakrytí akné u dospívající mládeže;
b)
reklama na dekorativní kosmetiku a parfémy by
neměla děti podněcovat k nadměrnému užívání těchto
přípravků;
c) reklama
na kosmetické přípravky, včetně jejího vyobrazení, by neměla propagovat
předčasnou sexualizaci mládeže.